|
|
Vliv tekutiny použité k zapití na gastrointestinální absorpci levothyroxinu.
Kročová, Radka ; Krátký, Jan (vedoucí práce) ; Hána, Václav (oponent)
Nemoci štítné žlázy jsou jednou z nejčastějších endokrinopatií, a proto také tyreoidální hormony patří mezi nejčastěji předepisované léky jak u nás, tak ve světě. Neléčené tyreopatie představují pro nemocné řadu zdravotních komplikací, ale také nesprávně vedená léčba je spojena s negativním dopadem na zdraví jedince. Existuje řada faktorů, které léčbu znesnadňují. Jedním z nich je právě vliv druhu tekutiny použité k zapití léčiva, o čemž pojednává tato diplomová práce. Jak již z názvu vyplývá, práce je konkrétně zaměřená na gastrointestinální absorpci levothyroxinu, poté co byl zapit vodou, černým čajem či kravským mlékem. Podstatou práce bylo zjistit do jaké míry a jestli vůbec mají dané tekutiny vliv na gastrointenstinální absorpci a na základě této myšlenky byl proveden výzkum se šesti testovanými osobami, které podstoupily poměrně náročný absorpční test se čtyřmi krevními odběry během šesti hodin. Z veškerých získaných dat v podobě 56 odběrů od všech testovaných osob bylo zjištěno, že gastrointestinální absorpce levothyroxinu je nejlepší v případě, že dané léčivo je zapito vodou. Ostatní testované tekutiny zhoršují biologickou dostupnost L - tyroxinu, a proto je možno si je dopřát s minimálně půlhodinovým odstupem od jeho podaní. Na základě výsledků výzkumu v mé práci a řady studií, které daný...
|
|
|
Vztah hmotnosti a BMI k dávce levotyroxinu nemocných s hypotyreózou
Radiměřská, Veronika ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Ježková, Jana (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi dávkou levothyroxinu, pozitivitou či negativitou thyreoidálních protilátek, BMI, obvodem pasu a dalšími antropometrickými parametry a analyzovat, jestli je dávka levothyroxinu ovlivněna příčinou a závažností hypotyreózy. Metodika: Vyšetřeno bylo 44 pacientů s hypotyreózou, kteří byli léčení levothyroxinem tak, že jejich tyreoidální funkce byla aktuálně v normě. U těchto pacientů jsem následně zjišťovala výšku, hmotnost a BMI pomocí kalibrované osobní váhy a dále obvod pasu a boků pomocí páskové míry. Za dozoru lékaře jsem z karty pacientů zjišťovala sérové koncentrace TSH, TPOAb a TgAb, které byly stanoveny ze vzorku krve metodou nekompetitivní imunoanalýzy. Výsledky: Průměrná denní dávka levothyroxinu v celém souboru pozitivně korelovala s BMI (Spearmanův koeficient 0,429, P=0,004) a obvodem pasu u žen (Spearmanův koeficient 0,332 P=0,028). Sérové koncentrace tyreoidálních protilátek neměly statisticky významný vztah k dávce levothyroxinu, BMI ani dalším antropometrickým údajům. Nejvyšší průměrná denní dávka levothyroxinu byla u skupiny po totální tyreoidektomii (medián 114 až 160,5 ug, průměr 135,4 ug), nižší u skupiny s manifestní hypotyreózou (medián 87,5 až 100 ug, průměr 100 ug) a nejnižší u skupiny se subklinickou hypotyreózou (medián 81,5 až...
|
|
|
Drug interactions of drugs used in thyroid diseases
Teťáková, Veronika ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Marešová, Helena (oponent)
Lékové interakce léčiv používaných u tyreopatií Autor: Veronika Teťáková1 Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Josef Malý, Ph.D.1 1 Katedra sociální a klinické farmacie, Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Úvod a cíl práce: Lékové interakce představují významný aspekt farmakoterapie, který může vést k potenciaci toxicity a nežádoucích účinků léčiv. Jejich identifikace a adekvátní management užívání kombinací léčiv však naráží na řadu překážek. Cílem práce bylo zesumarizování poznatků o lékových interakcích léčiv používaných v léčbě tyreopatií (levothyroxin, propylthiouracil, thiamazol) a vytvoření článků popisujících management interakcí v klinické praxi obsahující i informace pro dispenzaci léčiv. Informace uváděné v jednotlivých databázích vzájemně porovnat a zjistit míru shody mezi jednotlivými zdroji. Metodika: Na základě použití vícerých informačních zdrojů (Micromedex, UpToDate, SPC, Stockley's Drug Interactions) byly vytvořeny seznamy lékových interakcí uvedených léčiv používaných v léčbě tyreopatií. Informace o těchto interakcích byly doplněny poznatky z dalších zdrojů (PubMed®, odborné publikace, Google Scholar). Informace uváděny v jednotlivých zdrojích byly následně zhodnoceny a porovnány. Zesumarizování těchto poznatků vedlo k vytvoření článků hodnotících jednotlivé...
|
|
|
Odhad rizik spojených s výskytem syntetických hormonů štítné žlázy pro ryby - přehledová studie
PECH, Michal
Cílem této práce bylo poskytnout ucelený přehled o publikovaných poznatcích týkajících se štítné žlázy, hormonů štítné žlázy, jejich koncentracích, stabilitě ve vodním prostředí a vlivu na ryby. Ke zjištění spotřeby syntetických hormonů štítné žlázy v České republice byla provedena analýza dat o distribuci léků, ve kterých jsou obsaženy, za pět let (2011 2015). Byly tak získány informace o vydaném množství účinných látek tj. levothyroxinu (T4) a liothyroninu (T3) za jednotlivé roky. Spotřeba T4 v průběhu pěti let s výjimkou roku 2013 stoupala, přičemž nejvyšší spotřeba v roce 2015 odpovídala 34,6 kg T4. Spotřeba T3 se pohybovala pouze v desítkách gramů, než se v září 2013 přestaly léky obsahující T3 v České republice předepisovat. Na základě údajů o distribuci syntetických hormonů štítné žlázy byl proveden odhad koncentrací, které by se mohly běžně vyskytovat v povrchových vodách (PECRIVER). Provedeny byly dvě varianty výpočtu. První varianta vycházela ze spotřeby syntetických hormonů štítné žlázy. Druhá varianta vycházela z exkrece hormonů štítné žlázy (včetně přírodních) lidmi. Každá z těchto variant byla počítána s hodnotou F, tedy mírou odstranění chemické látky během procesu čištění odpadních vod na ČOV, ze dvou různých zdrojů. Prvním zdrojem byla studie Svanfelt a kol. (2010), kde účinnost odstranění hormonů štítné žlázy během procesu čištění na ČOV odpovídala u T4 66% (u T3 tato hodnota nebyla stanovena). Druhým zdrojem byl program EPI Suite, pomocí kterého byla vypočtena teoretická účinnost odstranění T4 a T3 na ČOV (35,83 % u T4 a 5,36 % u T3). Výsledné koncentrace byly v první variantě poměrně nízké. Medián odhadovaných koncentrací hormonů štítné žlázy v povrchových vodách s účinností odstranění hormonů štítné žlázy během procesu čištění na ČOV převzatých ze studie Svanfelt a kol. (2010) se u T4 pohyboval v rozmezí 0,6 0,7 ng-l-1. S využitím teoretické hodnoty míry odstranění vypočítané pomocí programu EPI Suite se medián pohyboval mezi 1,1 až 1,3 ng-l-1 pro T4 a od 0,0007 do 0,0025 ng-l-1 pro T3, než se přestal v září 2013 využívat. Ve druhé variantě byly výsledné koncentrace poněkud vyšší. Medián environmentálních koncentrací hormonů štítné žlázy s mírou odstranění převzatou ze studie Svanfelt a kol. (2010) byl stanoven na 1,5 ng-l-1 pro T4. S účinností odstranění podle programu EPI Suite byl medián stanoven na 2,9 ng-l-1 pro T4 a 0,13 ng-l-1 pro T3. Odhadované koncentrace hormonů štítné žlázy v povrchových vodách se mohou zdát v současné době poměrně nízké na to, aby měly nějaký zásadní vliv na ryby, jelikož nejnižší koncentrace hormonů štítné žlázy, při kterých byl pozorován účinek, se u ryb pohyboval řádově v desítkách ng-l-1. Nicméně je potřeba brát na vědomí, že se hormony štítné žlázy dostávají do povrchových vod v důsledku neúplného odstranění v průběhu čištění odpadních vod neustále a ryby jsou těmto hormonům vystavovány dlouhodobě, což znamená, že mohou představovat možné riziko pro vodní organismy včetně ryb i zdánlivě nízké koncentrace. Osud těchto hormonů v životním prostředí je tedy zapotřebí posoudit dalšími studiemi a toxikologickými experimenty.
|
host ::
RSS.